Kunsträume

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Výstavy > mimořádná výstava
Rembrandt van Rijn (1606–1669)
Rembrandt byl jedním z nejvýznamnějších umělců své doby a nadále patří mezi nejznámější umělce na celém světě. Jeho tvorba spadá do tak zvaného zlatého věku nizozemského umění, kdy Holandsko prožívalo politický, hospodářský a umělecký rozmach. Rembrandt byl malířem, kreslířem a rytcem. Svými inovativními rytinami ovlivnil rozvoj tisku grafiky tak významnou měrou, jako žádný jiný umělec po něm. Galerie Kuns(t)räume nyní poskytuje fascinující nahlédnutí do rozmanitého světa motivů Rembrandtových rytin. Rozpětí jejich motivů sahá od krajin přes žánrové výjevy až po biblické a mytologické náměty. Právě svými portréty Rembrandt dovedl mistrovsky zachytit v obraze duši člověka, ať už to byl Amsterodamský měšťan či pouhý žebrák. Rembrandt se takřka po celý svůj umělecký život věnoval rytecké grafice – leptu. Díla vzniklá touto technikou tisku pro něj byla jednak důležitým zdrojem příjmů, a jednak pro něho rytiny měly i rovnocennou uměleckou prioritu, stejně jako malířství. Do rytectví dovedl mistrovsky aplikovat své kreslířské schopnosti. Hojností detailů spolu s hrou se světlem dociloval působivých efektů. Mistrova díla nenadchla jenom jeho současníky, ale i mnoho následujících generací až po dnešní dobu. Není proto divu, že v období kolem roku 1860 vzešel z iniciativy pařížského Louvre pokus o uchování Rembrandtova pomíjivého díla pro budoucnost. Z více jak tří set Rembrandtem zhotovených tiskařských desek se dochovalo pouhých sedmdesát. Všechny ve špatném stavu. Amand Durand (1831–1905), ve své době také mistr rytecké techniky leptem, přenesl Rembrandtovy chatrné rytiny, pomocí zcela nově vzniklé techniky, na nové tiskařské desky. Zhotoveno tiskem bylo jen několik kompletních sérií – všechny ve kvalitě Rembrandtových prvotních archů. Jedna série se nachází v Louvru, jedna ve vlastnictví pana Heinze Esse, jenž ji galerii Kuns(t)räume poskytl k dispozici. A tak výstava umožňuje obsáhlý náhled do Rembrandtova ryteckého umění leptem.

Technika mokrých rytin neboli čárového leptu: Principem mokrých rytin je leptání tiskové desky z kovu. Na ni se nejprve nanese leptánívzdorný základ. Do této krycí vrstvy se vryje motiv grafiky tak, že se tupou jehlou poškrábe krycí vrstva až na kov. Deska se pak ponoří do žíraviny a ta kov leptá v místech odhalených rytím. Finálním procesem je zatření tiskové barvy do vyleptaných linií a projetí lisem, kdy se pak barva z rýh tlakem dostane na vlhký papír a otiskne tak kresbu v zrcadlovém pořádku.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky